Mufánkovu školku jsem si vybrala po osobní návštěvě, kdy jsem ve školce strávila 2 hodiny a účastnila se i ranní elipsy. Sledovala jsem zejména projevy dětí, abych zjistila, jak se ve školce cítí. Okamžitě jsem viděla rozdíl v porovnání s jinou (klasickou) školkou. Děti v Mufánkově mohou být sami sebou a jsou také tak respektovány. Po více než roku denní docházky to mohu jen potvrdit.

Další velké výhody pro mne jsou: obědy v bio kvalitě, svačiny bez cukru, pan učitel, kterého děti milují, rodinná atmosféra pro děti i rodiče, komunita podobně smýšlejících rodičů a jejich dětí. Školku bych určitě doporučila.

Přínosem školky je zejména dítě, které chodí do školky každý den rádo, nevadí mu někdy zůstat i déle. Dítě, které se nenásilně naučilo zvládat společenské situace (domluvit se, ohradit se, pozdravit, říct si o pomoc, pomoct druhým..). Dítě, které si našlo dětské kamarády a za kamarády považuje i dospělé. Dítě, které rozumí světu kolem sebe (přírodním cyklům, základům lidského těla, konceptu psaní a počítání, atd.) a nemá z něho strach. Dítě, které ma sebedůvěru, protože umí nalézt řešení mnohých problémů samo a nečeká jenom na řešení od dospělých. Šťastné dítě 🙂

Protože se 3-letá dcera nedostala do přeplněných státních školek na Praze 7, hledala jsme v blízkosti bydliště alternativu v podobě soukromé školky. Mufánkova školka mi byla doporučena známými, jejichž děti školku také navštěvovaly. Oslovil mě i Montessori koncept školky. Byla jsem si ji proto prohlédnout, mluvila s její ředitelkou – atmosféra, komunikace a přístup mě definitivně přesvědčily o tom, abych se pro Mufánkovu školku rozhodla.

Pobyt v Mufánkově školce posílil samostatnost a pocit odpovědnost u mé dcery (samozřejmě do té míry, do jaké samostatnost a odpovědnost u 3-4 letého dítěte může jít). To samozřejmě vedlo i k pocitu větší sebejistoty, že určité věci zvládá, k posílení sebevědomí a pocitu jistoty a bezpečí.

Přestože byl poskytnutý prostor pro samostatnost a samostatné rozhodování, byla stanovena jasná a srozumitelná pravidla.

Mufánkov přispěl u dcery také k vybudování pocitu, že je součástí kolektivu a co to obnáší být jeho součástí, posílil respekt ke druhým a zároveň i to, že je vnímána jako jedinec, který je ostatními, i dospělými brán vážně. Samozřejmě i co se programu dne a obsahu týče, byla naprostá spokojenost. Například na ranní elipsy vzpomíná dcerka i dnes, kdy chodí do státní školky.

První rok docházení do školky (nové prostředí, poprvé celkem úzký kolektiv nových lidí, kde se dítě musí přizpůsobit) není ani pro dítě ani pro rodiče vždy jednoduchý, díky přístupu lidí v Mufánkově jsme ale i komplikovanější období zvládli dobře – o všem se dalo otevřeně mluvit, poradit se a dostat zpětnou vazbu, paní ředitelka si vždy udělala čas. Takže jsem vděčná, že první zkušenost s docházkou do školky udělala dcerka právě u vás a že dnes z toho můžeme těžit.